Změny v exekučním řízení od 1. 1. 2013 (část 2.)

Publikoval Mgr. David Paulus 18.02.2013

 Zatímco minulý příspěvek se týkal spíše obecných otázek exekučního řízení, v tomto článku se budu zabývat novinkami v jednotlivých způsobech provedení exekuce. 

 

 

1. srážky ze mzdy

Výkon rozhodnutí či exekuce srážkami ze mzdy neprošla významnými změnami, novela obsahuje pouze několik dílčích úprav. Jedná se například o zrušení nutnosti vydávat rozhodnutí podle § 294 odst. 3 OSŘ v případě, kdy je namísto mzdy vypláceno nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství. Nový plátce mzdy bude provádět dále výkon rozhodnutí na základě již vydaného usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Nebude nutno ani plnit oznamovací povinnosti podle § 294 a 295 OSŘ.

 

2. přikázání pohledávky

 

Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky je nově možno aplikovat i na pohledávky, jejichž vznik je vázán na dosažení věku nebo jiný běh času (např. smlouva o penzijním připojištění). Předchozí úprava vyžadovala, aby oprávněný vyčkal splnění těchto kritérií a proto se tento způsob výkonu rozhodnutí stal zjevně neefektivním. Dále novela zavádí možnost pohledávku, která se stala předmětem výkonu rozhodnutí, nejen vyplatit oprávněnému, ale i prodat v dražbě.

Novou úpravu přináší § 320a a 320aa OSŘ. Tato ustanovení se týkají postižení účasti povinné ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v komanditní společnosti. Dosavadní úprava umožňovala postihnout vypořádací podíl či podíl na likvidačním zůstatku. Nově bude účast povinného v obchodní společnosti předmětem dražby. Teprve v případě, že ani opakovaná dražba nebude úspěšná, bude postihován jeho vypořádací podíl (resp. podíl na likvidačním zůstatku).

Novela také zrušuje právní úpravu příkazu k výplatě z účtu u peněžního ústavu.

 

3. správa nemovitosti

 

Zcela nový způsob výkonu rozhodnutí zavádí OSŘ v §320b a následujících. Jedná se o institut správy nemovitosti, který se do vykonávacího řízení vrací po více než 60 letech (upravoval ho exekuční řád z roku 1896, který byl účinný do 31.1.1950). Správa nemovitosti bude přicházet do úvahy tam, kde není nezbytné pro vymožení pohledávky oprávněného přikročit přímo k prodeji nemovitosti povinného. Prostřednictvím správy nemovitosti se budou postihovat užitky (plody), které z nemovitosti plynou. Nejeví se však vhodné, aby tyto užitky byly zabavovány v rámci výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky, neboť oprávněný nemusí vědět, odkud užitky plynou, tedy kdo je poddlužníkem (nájemcem, nebo osobou jinak nemovitost úplatně užívající).

 

4. Prodej movitých věcí a nemovitostí

 

Právní úprava prodeje movitých věcí a nemovitostí neprošla výraznými změnami. Novinkou však je možnost provedení soupisu takové věci, jejíž existence je známa z veřejných rejstříků či jiné obdobné evidence. Tato úprava otevírá možnost pojmout takovou věc do soupisu bez toho, aby soud či exekutor takovou věc fakticky viděl či vzal do úschovy.

Další změna souvisí s prodejem nemovitosti, kdy znalci již nebude ukládáno oceňovat existující závady, neboť novela stojí na principu, že se jejich hodnota nezjišťuje a závady en bloc přecházejí na nabyvatele nemovitosti spolu s touto nemovitostí. Úkolem znalce zůstane, aby hodnotu závad promítl do určení celkové tržní ceny nemovitosti. Nově také není možné podat odvolání proti dražební vyhlášce. Odvolání je přípustné až proti usnesení o ceně nemovitosti. I další průběh dražebního jednání doznal dílčích změn.

 

5. Postižení podniku

 

Výkon rozhodnutí prodejem podniku byl novelou nahrazen postižením podniku. Soud či exekutor budou tak mohou v průběhu řízení rozhodovat o tom, zda pro uspokojení pohledávky je vhodnější podnik prodat, anebo ho dále spravovat a brát užitky. Ustanovený správce předloží relevantní informace o podniku a soud rozhodne o tom, jaká cesta je při postižení podniku pro vymožení pohledávky efektivnější. V případě, že soud rozhodne jen o správě podniku, bude správce brát z podniku užitky, které bude vyplácet na úhradu dluhu oprávněného. Povinnému v takovém případě zůstane vlastnické právo k podniku zachováno a po skončení exekuce s ním dál bude moci nakládat. V případě, že soud rozhodne o prodeji, pokračuje se podle dosavadní úpravy, která nedoznala podstatných změn.

 

6. Zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitostech

 

V případě exekutorského zástavního práva je podstatná změna v tom, že pro jeho pořadí již není rozhodující den, kdy byl příslušnému katastrálnímu úřadu doručen exekuční příkaz, ale datum vzniku EZP. Vzniká však až doručením exekučního příkazu katastrálnímu úřadu. Obdobně je upraven zánik exekučního zástavního práva – právní mocí rozhodnutí, kterým se exekuční příkaz ruší.

 

7. Pozastavení řidičského oprávnění

 

Zcela nový způsob exekuce, který však lze použít jen tehdy, pokud je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě. Řidičské oprávnění se povinnému pozastavuje dnem doručení exekučního příkazu povinnému. Exekutor může zrušit exekuční příkaz ve dvou případech, a to pokud povinný prokáže, že nezbytně potřebuje řidičské oprávnění k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a dále v případě, že povinný nedoplatek výživného zaplatí.

Powered by Drosera | Copyright © 2012 VALDAUF | Advokátní kancelář | Všechna práva vyhrazena - Kontakt - Facebook